Segment trhu

Charakterizujte jednotlivé typy ekonomik, základní segmentace trhu,

jednotlivé segmenty trhu, zásahy státu do ekonomiky.

Typy ekonomických systémů

Zvykový (tradiční)

- první ekonomický systém na světě, dnes stále přetrvává u primitivních národů

- ekonomické chování je založeno na tradicích a zvycích

- co a kolik se bude vyrábět rozhoduje náčelník (rada starších, vůdce…), rozhoduje
podle tradic a zvyklostí té oblasti

- každý pracuje podle svých možností a schopností

- o přerozdělování rozhoduje náčelník, výsledky jsou ale určeny všem

Příkazový (centrálně plánovaný)

- ekonomiku řídí vláda (politické vedení) prostřednictvím centrálního plánování

- úspěšnost závisí na tom, jak dobře vedení sestaví plán

- vedení rozhoduje, jak se rozdělí zisky

- převládá státní vlastnictví

- u totalitních zemí (dříve ČSSR, dnes Kuba..)

+ rychlá mobilizace ek. sil (války, povodně)

- zneužitelnost (rozhoduje jen malá skupinka lidí)

- subjektivnost

Některé prvky tohoto sytému dnes můžeme najít ve smíšeném ekonomickém systému

Tržní

– podstatou jakéhokoliv ek. jednání je volný trh,

– všechny subjekty jsou propojeny prostřednictvím trhu

– vláda vůbec nezasahuje

– soukromé vlastnictví

+ potřeby spotřebitelů jsou uspokojovány ve větší míře

+ zákonitosti trhu (nabídka, poptávka) fungují více na přání jednotlivce

- subjekty tržního hospodářství nejsou schopny vyřešit selhání trhu

Smíšený

- dnes nejrozšířenější sytém na světě (vyspělé země)

- v podstatě je to tržní systém, kde ale do určité míry zasahuje vláda (ČR cca 19%, USA
20%), vláda se snaží vlastnit strategické podniky a zasahuje tam, kde samotný tržní
mechanismus nestačí (např. stanoví min. mzdu, daně, sociální opatření…)

- účast a zásahy státu do ekonomiky mají zabránit negativním vlivům v tržním systému
(krach, krize)

Ekonomický systém můžeme ještě rozdělit na

a) uzavřený – nemá navázány žádné ekonomické vztahy (neúčastní se mezinárodního obchodu)

b) otevřený - všechny služby, zboží se volně pohybují přes hranice

Segmentace trhu

Segmentace trhu je proces rozdělení celého trhu na segmenty zákazníků tak, že požadavky a přání zákazníků uvnitř každého segmentu a z toho plynoucí nákupní a spotřební chování jsou podobné a rozlišitelné od potřeb a požadavků zákazníků v jiných segmentech.

Kritérií segmentace existuje celá řada a různí autoři vymezují segmentační kritéria odlišně. Zde jsou uvedena nejčastější vymezení:

- geografická: zákazníci jsou dělení podle svého prostorového (geografického) rozmístění například
podle kontinentů nebo zemí, regionů apod.;

- demografická: zákazníci se dělí podle věku, pohlaví, etnika, náboženství, rodinného stavu apod.;

- socioekonomická: socioekonomický status, vzdělání, povolání, příjem, postavení apod.;

- psychologická: zákazníci se dělí podle psychologického profilu (životní zájmy, postoje, hodnoty
apod.);

- nákupní chování: frekvence a rozsah nákupů, loajalita k dodavateli, postoj k riziku apod.

Státní zásahy

Státními zásahy se snaží stát regulovat nedokonalost tržního mechanismu. Různé ekonomické teorie se liší v názoru na to, zda jsou státní zásahy nutné, nebo ne. Sociálně tržní ekonomika zastává názor, že tyto zásahy jsou nutné. Čistě tržní ekonomika považuje státní zásahy za destabilizující a připouští jen minimální zásahy. Smíšená tržní ekonomika, která existuje v současné době, vyžaduje státní zásahy prostřednictvím monetární (peněžní a úvěrové), fiskální (státní rozpočet) a důchodové politiky (příjmy, ovlivňování mezd atd.).

Státní zásahy ve své teorii podporuje jeden z nejznámějších ekonomů John Maynard Keynes, který v ní zdůraznil plnou zaměstnanost a zásahy státu do ekonomiky. Stát podle něj musí zasahovat především do oblasti peněžní politiky (výší úroku) a musí ochraňovat vlastní obchod (výše nebo existence cla). Dále má zadávat zakázky soukromým podnikatelům (stavba silnic, výstavba měst atd.). Keynesiánská ekonomie vychází z předpokladu, že pro plné využívání ekonomických zdrojů jsou nezbytné státní zásahy. Za zdroj nestability se považuje pokles celkové poptávky, který vede k nevyužívání ekonomických zdrojů a způsobuje nezaměstnanost.

q fiskální politika (= rozpočtová)

- ovlivňování ekonomiky prostřednictvím rozpočtu (výdajové nebo příjmové stránky)

àfiskální restrikce - zvýšení daní nebo snížení vládních výdajů

àfiskální expanze - snížení daní nebo zvýšení vládních výdajů

q monetární politika

- ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz v ekonomice

množství - centrální banka ho ovlivňuje nákupem či prodejem státních cenný papírů

cena - je vyjádřena úrokovou mírou

* diskontní sazba

* lombardní sazba základní úrokové sazby

* repo sazba

àmonetární restrikce - snížení množství peněz v ekonomice nebo zvýšení úrokových sazeb

àmonetární expanze - zvýšení množství peněz v ekonomice nebo snížení úrokových sazeb

q měnová politika

- ovlivňování měnového kurzu

(1) fixní měnový kurz - pevně stanovený kurz, intervence centrální banky

(2) flexibilní měnový kurz - měnový kurz je stanoven na základě nabídky a poptávky

čistě flexibilní kurz - centrální banka vůbec nezasahuje

- existují různé kombinace

q obchodní politika

- ovlivnění importu a exportu

- cla, kvóty, veterinární a hygienické normy