Makroekonomický ukazatele

Inflace, charakteristika, výpočet, druhy, sociální důsledky.Nezaměstnanost – výpočet míry nezaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti, sociální důsledky nezaměstnanosti.

Inflace

- míra inflaceje míra změny cenové hladiny. K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina
- cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků za rok
- zvýšení cenové hladiny = znehodnocení měny
- udává se výhradně v procentech
- opakem inflace je deflace
- spojení vysoké míry nezaměstnanosti a vysoké míry inflace se nazývá stagfalce

- inflace se počítá podle tzv. spotřebního koše = představuje reprezentativní skupinu statků.
Takovýto spotřební koš může obsahovat výdaje na bydlení, stravu, kulturu atd.

Typy inflace:
1) Mírná inflace –ceny rostou pomalu, jsou relativně stabilní, lidé důvěřují penězům. Míra inflace je
řádově jednociferná (do 10%)
2) Pádivá inflace -ceny rostou dvou či trojcifernými tempy (20,100,200%) vznikají vážné hospodářské
poruchy
3) Hyperinflace - extrémní případ. Tempo růstu cen je obrovské (nad 1000%). Neustále se
tisknou peníze

- neklamným znakem inflace je zvyšující se hodnota kovových mincí i bankovek. Z trhu postupně mizí
drobné mince a bankovky
- hodnota dlouhodobých vkladů se snižuje
- zvýhodněn je dlužník, znevýhodněn věřitel
- čím vyšší inflace, tím je horší postavení země vůči ostatním ekonomikám

INFLACE TAŽENÁ POPTÁVKOU

- je vyvolána převisem agregátní poprávky nad agregátní nabídkou. Poptávkovou inflaci můžeme popsat jako stav, kdy domácnosti, firmy a vláda chtějí spotřebovat větší DPH než jaký při stávajících cenách ekonomika vytváří. Nadbytek fin. prostředků u těchto subjektů, nabídka je stále stejná, omezená

INFLACE TLAČENÁ NÁKLADY (NABÍDKOU)

- tento typ vzniká tak, že ceny finálních statků a služeb jsou vytlačovány vzhůru růstem cen nákladů vyvolávaných růstem mezd, cen surovin, energie. Např. zvýšení cen za elektřinu.

INFLACE SETRVAČNÁ

- setrvačná může pokračovat i určitou dobu poté, co její bezprostřední příčiny již dozněly a v ekon. nevznikají žádné nové infl. tlaky. Její vznik je spojen s existencí inflace očekávání.

Nezaměstnanost
Definice: Je to stav, kdy se část pracovních sil nachází mimo výrobní proces a služby.

Ukazatel, který hovoří o stavu a vývoji nezaměstnanosti se nazývá míra nezaměstnanosti – je to podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou schopni to skutečně dokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, vyjádřený v procentech. To, že se nezaměstnaný opravdu uchází o zaměstnání a snaží se ho získat může doložit například tím, že je ve styku s úřadem práce, případně odpověďmi na inzeráty, které k přijetí nevedly
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Jsou to lidé, kteří buď pracují nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném přerušení do práce vrátit.
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo: Jsou to všichni lidé, kteří zaměstnání nemají, ale práci aktivně nehledají.

Míra nezaměstnanosti = 12obyvatelstvo hledajĂ­cĂ­ práci (ĂšP)celkovĂ© mnoĹľstvĂ­ ek.aktivnĂ­ho obyvatelstva'> x 100 [%]

Z hlediska charakteru můžeme nezaměstnanost rozdělit na:
Frikční:
- jde o krátkodobou nezaměstnanost
- vzniká stěhováním lidí z místa na místo, hledáním jiného zaměstnání, hledáním místa po ukončení
školy
- je neodstranitelná z tržní ekonomiky

Strukturální:
- je vyvolána technickým pokrokem a rychlejším rozvojem ekonomiky, než je rozvoj vzdělávacího
systému
- vzniká v důsledku nesouladu nabídky a poptávky po práci - například v zemi je mnoho horníků, ale
chybí počítačoví experti
- týká se celých odvětví nebo oblastí
- je dlouhodobá a v některých oblastech vysoká

Cyklická:
- spojena s hospodářským cyklem, to znamená, že v období recese (poklesu) roste a v období
(růstu) se snižuje

Sezónní:
- konec brigád, sezónních prací